Často to slýcháme, především od mužů, kteří se neumí vzdát flirtování. Tvrdí, že s manželkou nebo partnerkou žijí v otevřeném vztahu a navzájem se tolerují. Takové vztahy skutečně mezi partnery mohou být, pokud ovšem s takovými pravidly souhlasí oba a navzájem se respektují. Pokud je to zbožné přání jen jednoho z nich, jde o klasickou nevěru.
Jak definovat otevřený vztah? Jednoznačně jako oboustranně akceptovaná dohoda o možnosti mít jiný sexuální vztah než pouze společný. Rozdíl mezi otevřeným vztahem a polyamorií je obecně v tom, že polyamorní vztahy jsou násobné, je jich více vzájemně provázaných mezi menší či větší skupinou osob. V otevřeném vztahu jde jen o fakt, že se partneři navzájem zbaví exkluzivity, pokud jde sexuální či romantický vztah.
Jaké výhody má otevřený vztah
jestliže máte oba touhu poznávat i další partnery, je otevřený vztah dobrý v tom, že si navzájem nelžete, nepodvádíte se a není tedy narušená vzájemná důvěra. Paradoxně se soužitím v paralelním vztahu může zlepšit i sexuální oblast páru žijícímu v otevřeném vztahu.
Do otevřených vztahů se pouští převážně lidé s vyšším sebevědomím, pro které třetí osoba nepředstavuje hrozbu – konkurenci. Díky orientaci ve všech nastavených pravidlech, které slouží k tomu, aby si partneři navzájem neublížili, se velmi zlepšuje schopnost komunikace u obou.
Počítejte i s nevýhodami
A na rovinu si řekněme, že žárlivosti se neubráníte, zvlášť jestli jste ve vztahu nejistí. Může se také dost dobře stát, že si po čase jeden z partnerů otevřený vztah rozmyslí a odmítne ho dá akceptovat. To je důvodem častých konfliktů a může dojít až k rozchodu. Problém nastane i ve chvíli, kdy se jeden z partner zamiluje do třetí osoby a bude chtít situaci řešit buď polyamorií nebo ukončením původního vztahu. Obecně se dá říct, že nevýhodou je velká nestabilita nastavených pravidel.