Rebarbora neboli reveň kadeřavá je druh jarní řapíkaté zeleniny, kterou pro její použití v kuchyni vnímáme spíš jako ovoce. Rebarbora se pěstuje jako běžná a nenáročná zahradní rostlina. Málokdo ale ví, jak zdraví prospěšná může být.
Rebarbora nevyžaduje zvláštní podmínky k pěstování a proto ji můžeme zasadit kdekoliv. Prostě kde na zahradě máme místo, tam ji můžeme dát. Vyznačuje se nezaměnitelnou kyselou chutí stonků a je velmi dobrým zdrojem vitamínů a vlákniny.
Rebarbora v kuchyni
Rebarboru na zahradě sklízíme již od května, kdy mají řapíky nejvíc vitamínů. Po odkvetení je rostlina vysílená a není už tak dobrá. Ze světle zelených, růžových až červených stonků musíme před konzumací oloupat slupku. V kuchyni rebarboru využíváme při přípravě různých pokrmů, především při pečení koláčů. Ovšem pro její kyselost musíme přidat více cukru. Dají se z ní také udělat čaje, studené nápoje a marmeláda. Tepelným opracováním ztrácí na kyselosti, dlouhým vařením ale ztratí i vitamíny.
Kořen rebarbory v medicíně
Kořen vyryjeme na podzim, omyjeme, nakrájíme na kousky a sušíme. Sušené kořeny rebarbory se v tradiční medicíně používají již tisíce let. Používají je jako léčivou rostlinu k podpůrné léčbě dny, nebo ve formě prášku, v malých dávkách proti průjmu. Naopak větší dávka sušené rebarbory působí jako projímadlo.
Vitamíny v rebarboře
Rebarbora je velmi bohatá na vitamíny skupiny B, díky nim pozitivně ovlivňuje nervovou činnost. Obsahuje velké množství draslíku, vápníku, hořčíku, železa, fosforu a manganu. Draslík snižuje krevní tlak a podporuje srdeční činnost, vápník posiluje kosti a zuby. Reveň je také bohatá na kyselinu citronovou a jablečnou. Váže na sebe tuk, čímž je účinná v boji s nadváhou . Zároveň detoxikuje organismus, má pozitivní vliv na metabolismus, pokožku, vlasy a nehty.
Pokud trpíte na ledvinové kameny, nedoporučuje se rebarboru konzumovat vůbec.